Čínská půjčka 50000 diplomacie v oblasti úvěrů a dluhových pastí

Čínská půjčka je týdenní zpravodaj, který se zabývá největšími událostmi formujícími Eurasii. Vydává ho každou středu a pátek korespondent RFE/RL Reid Standish.

Nová studie a datová sada agentury AidData představují první systematické hodnocení podmínek oficiálních čínských úvěrů rozvojovým zemím. Odhalují neobvyklé podmínky ve smlouvách s dlužníky, včetně širokých doložek o mlčenlivosti a ustanovení, která staví čínské věřitele do role prioritních věřitelů a dávají jim prostor pro zrušení nebo urychlení splátek.

1. Bezúročné půjčky

Na rozdíl od jiných typů úvěrů jsou bezúročné úvěry kryty čínskou státní zárukou. To znamená, že v případě selhání Sinosure pokryje až 95 % nesplacených plateb, i když existují výjimky. Záruka není automatická a musí o ni dlužník požádat.

Čína minulý měsíc zrušila 23 bezúročných půjček africkým zemím, což by mohlo mít za cíl vyvrátit obvinění z „diplomacie dluhové pasti“. Podle údajů shromážděných výzkumníky to představuje pouze 1,1 % nebo méně z celkových čínských státních půjček Africe za poslední desetiletí.

Zrušení je výsledkem nové politiky Pekingu, která přeorientovává svou strategii pomoci na zvýhodněné a komerční úvěry, které jsou vystaveny tržnímu a finančnímu tlaku. Rozhodnutí zrušit bezúročné úvěry je však také politickým gestem, jehož cílem je ukázat, že Čína s takovými obviněními nebude souhlasit.

Nicméně v případě úvěrů s nenulovým úrokem je věřitelé obvykle restrukturalizují nebo refinancují, místo aby dluh jednoduše odepsali. Restrukturalizace a refinancování jsou obvykle doprovázeny zřeknutím se suverénní imunity vůči jurisdikci a vymáhání, což je v souladu s mezinárodní praxí pro takové úvěry. To platí zejména pro zvýhodněné/preferenční a komerční úvěry, které jsou obvykle mnohem větší než úvěry s nulovým úrokem od ministerstva obchodu.

2. Zvýhodněné/preferenční úvěry

Na rozdíl od čínských komerčních úvěrů, které nabízí mnoho soukromých čínských bank, poskytuje zvýhodněné úvěry výhradně Exportně-importní banka Číny (EXIM). Vládní zvýhodněné úvěry a preferenční kupující úvěry (GCL/PBC) EXIM jsou určeny k pomoci rozvojovým zemím s infrastrukturními projekty a potřebami financování platební bilance.

Tyto úvěry jsou nabízeny za velmi výhodných podmínek – tedy za nižších úrokových sazeb než ty, které se účtují na komerčním trhu – zemím, které vykazují největší odchylku v zahraniční politice od Spojených států a mají omezený přístup k tradičním trhům financování. Motivace Číny je jasná: raději odmění své strategické spojence financováním, než aby se pustila do nákladné vojenské konfrontace nebo soutěže o měkkou sílu se Spojenými státy.

Navzdory tomu se vede velká debata o tom, zda je poskytování půjčka 50000 úvěrů ze strany Číny naivní, nebo úmyslné. Argument naivních věřitelů tvrdí, že čínské státní banky se jednoduše snaží financovat rizikové dlužníky. Důkazy však naznačují opak.

Nová studie a datová sada odhalují, že čínské státní banky jsou silní, komerčně zdatní věřitelé, kteří využívají smlouvy k tomu, aby se prezentovali jako prioritní věřitelé, jejichž úvěry by měly být splaceny přednostně; požadují neformální zdroje zajištění – jako jsou bankovní účty s minimálními požadavky na zůstatek hotovosti – které lze v případě selhání zabavit; a omezují jednání o restrukturalizaci v koordinaci s dalšími oficiálními a komerčními věřiteli. Výzkum – který vedla profesorka práva z Georgetownu Anna Gelpern a AidData, projekt Centra pro globální rozvoj na William & Mary, Kielského institutu pro světovou ekonomiku a Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku – identifikoval více než 100 čínských úvěrových smluv z let 2000 až 2020 a porovnal je se 142 smlouvami od nečínských věřitelů. Úplná sada smluvních dat je k dispozici v prohledávatelném online úložišti.

3. Komerční úvěry

Čínské zahraniční úvěry se v poslední době staly předmětem velké pozornosti. Kritici tvrdí, že Peking praktikuje „diplomacii dluhové pasti“ tím, že podporuje závislost pomocí neprůhledných smluv, které zadlužují národy a podkopávají jejich suverenitu. To je z velké části způsobeno rozšířeným používáním složitých smluvních podmínek, které umožňují čínským úvěrovým společnostem zabavit aktiva v případě selhání.

Tyto smluvní podmínky jsou skryty před veřejností, protože se obvykle řídí doložkami o mlčenlivosti, které brání jejich oznámení nebo zveřejnění. Zpráva odhaluje, že tyto doložky jsou běžné, neomezují se pouze na Čínu a často se používají ve spojení s jinými právními mechanismy (například arbitráží), což ztěžuje jejich napadení u soudu.

Nová zpráva také poskytuje první systematické hodnocení právních podmínek zahraničních úvěrů ze strany Číny, založené na rozsáhlém a komplexním zdroji čínských úvěrových smluv, které AidData shromáždila za období 36 měsíců. Jedná se o největší sbírku dluhových smluv mezi suverénním dlužníkem a dlužníkem z rozvojové země, jaká kdy byla shromážděna. Kompletní datová sada, která zahrnuje 100 čínských a 142 srovnávacích smluv od nečínských věřitelů, je k dispozici online. Umožňuje uživatelům vyhledávat a filtrovat podle věřitele, dlužníka, sektoru a smluvní doložky. Autoři také vydali nástroj pro vizualizaci dat, který uživatelům umožňuje porovnávat klíčové smluvní podmínky a podrobněji prozkoumávat data.

4. Restrukturalizace splátek a refinancování

Boom čínských zahraničních úvěrů vytvořil v mnoha rozvojových zemích vysokou dluhovou zátěž. Ačkoli hrstka z těchto zemí zažila selhání nebo podstatné oddlužení, většina z nich znovu projednala čínské úvěry prostřednictvím restrukturalizace splátek nebo refinancování. Tomu se říká „evergreening“. Od roku 2000 čínští státní věřitelé restrukturalizovali nebo refinancovali více než 150 bezúročných úvěrů africkým zemím a více než 40 zvýhodněných/preferenčních a komerčních úvěrů jiným zemím.

Ve většině případů nebyly tyto transakce projednávány společně s ostatními věřiteli v rámci režimu Pařížského klubu. To naznačuje, že Čína jedná izolovaně od ostatních věřitelů a může být méně ochotná akceptovat srážku z jistiny, než by tomu bylo v rámci klubového ujednání.

Data o růstu HDP a obchodní bilanci dlužníků navíc ukazují, že velké čínské úvěry mají tendenci přicházet s poklesem těchto ukazatelů. To naznačuje, že čínské úvěry často fungují jako záchranné balíčky, které zachraňují ekonomiky před prudkým poklesem, jenž by je mohl uvrhnout do dluhové krize.